Co udržuje elity při životě?
V bratislavské galerii Hit bude poprvé představen projekt Vasila Artamonova a Pavla Sterce pojmenovaný „ What Keeps Elites Alive?“. Autoři v něm svým způsobem navazují na předchozí společný projekt, který vznikal ve spolupráci s kronikáři několika českých městeček a byl vystaven v roce 2010 pod názvem „Zápis událostí v kraji“. Tentokrát umělce zaujalo sdružení nadprůměrně inteligentních lidí s jehož členy se opakovaně setkávali a jejichž myšlenky a názory se pak staly součástí této výstavy.
Proč právě sdružení nadprůměrně inteligentních lidí?
Prostřednictvím projektu se umělci pokoušeli vystopovat mechanismy fungování určitých společenství a proces vzniku a definování jejích hodnot a měřítek. Prvotním východiskem byla kritická reflexe samotného světa umění a uměleckého provozu, jenž má svá specifická pravidla , která se ovšem pozorovatelům zvenčí můžou často zdát zcela nepochopitelná. Určitá uzavřenost a izolace na jedné straně, na druhé straně pak utopické představy o možnostech proměny a nápravy světa a společnosti, charakterizují současné umění i sdružení nadprůměrně inteligentních lidí. Právě tyto paralely vzbudily zájem autorů o potenciální spolupráci, vedli k oslovení sdružení a poté i k řadě setkání s jeho členy.
Umění, utopie a IQ
Název výstavy je parafrází názvu písně „Denn wovon lebt der Mensch?”, která uzavírá druhé dějství Třígrošové opery Bertolda Brechta, Elisabeth Hauptmann a Kurta Weilla. Brechtova víra v potenciál uměleckého angažování jako jednoho z nástrojů společenské a politické změny byla v nedávné době znovu aktualizovaná prostřednictvím řady uměleckých a kurátorských projektů. Témata utopie a utopismů příznačně rezonují i v současné umělecké praxi a teorii.
Na podzim roku 1945 profesor psychologie a první oficiální předseda zmiňovaného sdružení , profesor Cyril Burt, ve své přednášce vysílané B-B-C a věnované právě utopickým společnostem, počínaje analýzou Platonovy Republiky a rozborem Gulliverových cest konče, údajně poprvé vyslovil i ideu o založení organizace sdružující nadprůměrně inteligentní jedince.
Jak vybrat vůdce expedice do neznámé země?
Původní vizí zakladatelů sdružení bylo vytvoření „skutečně demokratické aristokracie“. Jelikož vstup do nově vzniklé organizace byl podmíněn „pouze“ zvládnutím inteligenčního testu a následným stanovením dostačujícího IQ , byl tento postup považován za zcela demokratický. V procesu konstituování nové „demokratické elity“ nehrála roli třídní, rasová, náboženská nebo politická příslušnost členů, zároveň však byl tento koncept zatížen biologickým determinismem a tak automaticky implikoval nové formy nerovnosti. Pokud je inteligence vrozeným a genetický daným předpokladem, zhmotněným v podobě IQ -jsou i rozdíly mezi sociálními skupinami dány převážně dědičností? Je hloupost příčinou bídy a problémů dnešní společnosti?
Jak využívat inteligenci ve prospěch lidstva?
Využívat inteligenci ve prospěch lidstva- tak zní poslání a cíl sdružení nadprůměrně inteligentních lidí. Jakým způsobem je deklarovaná mise této organizace naplňována, se autoři projektu pokoušeli zjistit v procesu interakce s jejími členy. Sdružení již od svého založení funguje mimo jiné na platformě zájmových setkávání vlastních členů v rámci tak zvaných sig-u (sig= special interest group). Umělci měli možnost sledovat aktivity výtvarného sigu už v době jeho založení. Prostřednictvím vlastního dotazníku také oslovili další členy sdružení a obratem získali řadu odpovědí , které se stali součástí instalace. Představy členů sdružení o jeho erbu se pak staly předmětem umělecké vizualizace.
Jak chápat inteligenci a jak prospěch lidstva?
Jedním ze záměrů umělců bylo také poukázat na širší problematiku snah po specifickém naplňování ideálů a utopických idejí prostřednictvím konkrétních veličin jako je IQ. Co s sebou nese snaha o přiřazení jediné číselné hodnoty tak složité a komplexní veličině jako je inteligence? Nevede redukování a zpředmětnění abstraktních pojmů automaticky k nebezpečí klasifikace a následné hierarchizaci? Co se skrývá za takovýmito kulturními konstrukty a jaké jsou jejich mechanismy? Nejsou pouze příznakem upadajícího konceptu západní společnosti založené na idejích pokroku, objektivity či racionalizace?
ZD
Intelligence (z lat), rozumnost, soudnost. Intelligenci toliko lidem připisovati jest nepřípustné omezování slova toho, jednak že i mnohým zvířatům intelligence náleží, jednak, že nevíme, nejsou-li i jiné ještě bytosti mimo naší zkušenost tolikože intelligenci obdařeny. Ottův slovník naučný, 1897
Vjera Borozan
